5. Proti tomuto usnesení podal žalobce včasné a přípustné odvolání a navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že návrhu vyhoví. Zopakoval, že předchozí předběžné opatření ohledně stejného pozemku vydané v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.
O odměně a náhradě hotových výdajů (dále též jen „odměna“) ustanoveného advokáta rozhoduje soud usnesením, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 odst. 1 o. s. ř. a contrario). Podle ustanovení § 137 odst. 2 o. s. ř. je odměna za zastupování jedním z nákladů řízení. O odměně se rozhoduje v souvislosti
V takovém případě je soud povinen, byť jen pro účely rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, posoudit i důvodnost obrany dotčeného žalovaného; je-li taková obrana důvodná, je na místě rozhodnout o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a tímto žalovaným podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (srov. i
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 243c odst. 3, § 224 odst. l, § 151 odst. 1, části věty před středníkem, a § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalovaným v tomto stádiu řízení žádné náklady nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 4. 6
Proti tomuto rozsudku, a to pouze proti výroku IV. o náhradě nákladů řízení, podala odvolání žalovaná, jako odvolací důvody uplatňuje důvody ve smyslu § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) o.s.ř. a navrhuje změnit napadený výrok tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení před soudem 7. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., podle něhož je žalovaná, která byla v řízení neúspěšná, povinna tyto náklady státu nahradit. Náklady státu představuje státem hrazené znalečné ve výši 3 500 Kč, které je kryto
Podá-li odvolání proti výroku rozsudku soudu prvního stupně ve věci samé, případně proti výroku o náhradě nákladů řízení, jen jeden účastník (strana) sporu, nemůže odvolací soud v neprospěch odvolatele změnit výrok rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů soudního řízení, nerozhodne-li o změně
Proti tomuto rozsudku, a to jen proti výroku o náhradě nákladů řízení, podal žalovaný včas odvolání, v němž uvedl, že soud náhradu nákladů přiznal v nesprávné výši. Poukázal na to, že paušální odměna advokáta v incidenčních sporech se podle vyhl. č. 177/1996 Sb.
Vzhledem k výše uvedeným požadavkům plynoucím z judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva na rozhodování o nákladech řízení, povaze okolností, za nichž krajský soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a vzhledem k významu této věci pro stěžovatele, dospěl Ústavní soud k názoru, že z práva
UCxa.
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/100
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/427
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/786
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/243
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/846
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/841
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/791
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/151
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/224
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/466
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/676
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/920
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/56
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/112
  • 7kqwiis2qz.pages.dev/945
  • odvolání proti náhradě nákladů řízení